vývoj člověka

atomicky moderní člověk, systematicky Homo sapiens (člověk moudrý), vznikl asi před 400 000 až 250 000 lety. V té době existovaly, i když už jen vzácně, i další druhy rodu Homo, a to Homo erectus (člověk vzpřímený) a Homo neanderthalensis (člověk neandertálský). Většina vědců zabývajících se lidskou evolucí se domnívá, že druh Homo sapiens se vyvinul v Africe a odtud se rozšířil do všech ostatních částí světa, v Evropě tak nahradil člověka neandertálského a v Asii člověka vzpřímeného. Někteří vědci však soudí, že druh Homo sapiens se vyvinul v různých částech světa v téže době.

Zřejmě nejpopulárnějším předchůdcem dnešního člověka, „pračlověkem“, je člověk neandertálský, běžně nazývaný neandertálec. Jeho kostra byla jen mírně odlišná od kostry současného člověka, a proto jsou nyní neandertálci uznáni za variantu současného člověka, ačkoli byli dříve považováni za samostatnou fázi ve vývoji lidského rodu.^[12] Systematické pojmenování neandertálce bylo odvozeno od názvu údolí řeky Düssel, tj. od slova Neanderthal, kde byly v roce 1856 objeveny pozůstatky tohoto druhu.

Značný vliv na způsob života lidí má klima. To je v různých částech světa odlišné. Např. v některých oblastech je po celý rok teplo, zatímco v jiných je chladno, někde je po celý rok sucho, a jinde je vlhko. Podnebí tak ovlivňuje to, které druhy potravy se vyskytují v jednotlivých částech světa. Všude, kde lidé žijí, existuje minimálně jedna hlavní potravina, která tvoří základ stravy obyvatel dané oblasti. Obvykle se jedná o obilí nebo zeleninu, které se dají snadno vypěstovat. Podnebí má vliv na druhovou skladbu zvířeny nebo na to, které druhy mohou být chovány v zajetí v určité oblasti, a tudíž i na to, jaké druhy masa jsou k v této oblasti k dispozici. Klima ovlivňuje rovněž stavby, které lidé budují, oblečení, jež nosí, i způsob, jakým cestují.

Klima na Zemi nebylo v celých lidských dějinách stále stejné. V geologickém období zvaném čtvrtohory, odborně kvartér, se totiž střídaly dlouhá období tepla, tzv. doby meziledové (interglaciály), s obdobími zimy, ve kterých docházelo k zalednění velké části mírného pásu na severní polokouli a která jsou označována jako doby ledové (glaciály). Život tehdejších lidí nejvíce ovlivnila poslední doba ledová, která se odehrávala před 70 000 – 10 000 lety. Její ústup a následný začátek doby meziledové, jež trvá dosud, totiž umožnil tzv. neolitickou revoluci spojenou se vznikem zemědělství. I v průběhu současného interglaciálu se však střídají chladnější a teplejší podobdobí. Období mezi lety 1600 a 1900 našeho letopočtu je proto někdy označováno jako „malá doba ledová“.